Při koupi kytary proto mějte s sebou vždy pomocníka. Ideální je zkušený kytarista, ale může vám pomoci i mírně pokročilý hráč, který sice nemusí mít spoustu zkušeností, ale má třeba oko strojaře a hudební sluch. Spoustu věcí na kytaře kontrolujeme zrakem a pokud máte (jako já) oko z Kašparovy krávy, dejte si raději poradit. Na kytaru si zahrajte nejen sami, ale nechte zahrát i pomocníka a pečlivě poslouchejte, protože to, co slyšíte při hraní sami je velmi odlišné od toho, co uslyší vaši posluchači.
Když nakupujete starší kytaru, třeba na inzerát, bývá s tím většinou méně problémů - samozřejmě pokud kupujete od muzikanta a jdete si pro nástroj k němu domů. Slušný prodávající vám o kytaře leccos řekne, upozorní na drobné nedostatky, zahraje si s vámi. Nikdy však nekupujte od někoho, kdo sám nehraje a říká, že tomu nerozumí, že to byl nevhodný dárek apod. Je rovněž dost podivné scházet se s prodávajícím někde v hospodě a mít na něj jen email někde na seznamu, gmail apod a číslo na mobil. Je tu riziko, že kupujete "čórku" nebo nástroj jinak pochybného původu, z čehož mohou být i různé oplétačky.
A jedna osobní (a možná proto zaujatá) rada: nikdy nekupujte kytaru na různých aukčních serverech (Aukro apod.) a vyhněte se i čistě online prodejcům, kteří nemají kamenný obchod na pevné adrese.
Všechno je z Číny
Nebuďte překvapení, že kytary i zvučných značek, jako Washburn, Epiphone či Fender jsou vyráběny v Číně, Malajsii, Koreji nebo Mexiku. Výrobu dnes "outsourcuje" téměř každý a v zemích s lacinou pracovní silou nechává vyrábět levnější modely i drtivá většina renomovaných výrobců. Z některých firem už v USA zbyla dokonce jen kancelář.
I když budete mít pochybnosti o tom, jak Číňané dovážejí smrk Sitka (původem z Aljašky, západního pobřeží Kanady a USA) v odpovídající kvalitě, je lépe zavřít oči a hrát, zkoušet a srovnávat a nemudrovat o tom, kde co lítá. Jsme totiž stále chudina Evropy a nebýt čínských nástrojů, hráli bychom asi pořád na překližky Cremona ze 70. let minulého století, na dobrou kytaru z dílen C. F. Martin nebo Taylor bychom se nedoplatili. Máme sice jistotu, že kytara do 5 000,- je čínská (korejská apod.), ale hraje to.
Některé značky bývají lépe hodnocené (Cort, Washburn), o jiných se říká, že jsou sice dobré, ale předražené (Epiphone, Fender), jiné jsou řazeny k outsiderům (Stagg, Tenson, Blonde apod.). Je třeba upozornit, že takovéto dělení na lepší a horší je velmi zavádějící - hrál jsem např. na Stagga, koupeného za 2 500,- a byla to nádhera, měl jsem ale i v ruce kytaru francouzské výroby LAG za 11 000,- a bylo to akorát dříví na topení, k hudbě naprosto nevhodné. Mám spíš tu zkušenost, že ti lépe hodnocení výrobci mívají pečlivější zpracování a stejnoměrnou kvalitu, u těch horších najdete jak povedený kousek, tak zmetek.
Kytara musí ladit
Problémy s laděním se mohou vyskytnout zejména u levných kytar (cca do 5 000 Kč). U dražší kytary se s ním prakticky nesetkáte a pokud ano, je důvodem spíš nevhodné uskladnění kytary u prodejce. Pokud tedy někde objevíte více kusů (3 a víc) kytar v ceně přes 10 000 Kč, které mají problémy s laděním, se zborcenými předními deskami nebo s vadami laku (očividně způsobenými vlhkostí) bude asi vhodné urychleně vyklidit pole a přemístit se k jinému prodejci. U toho, kde jsou pochyby o uskladnění kytar, lze celkem úspěšně pochybovat o celkové odborné úrovni prodeje. Tohle platí především pro různé prodejce "všehochuti", kteří nabízejí i jiné věci, než hudební nástroje. Narazit na nevhodné skladování můžete i u prodejců hudebních nástrojů, kde mají vše od kazoo až po elektronické varhany. U specializovaných prodejců kytar jsem se s nevhodným skladováním nesetkal a ani bych ho tam neočekával.
Nebuďte překvapení, že kytary i zvučných značek, jako Washburn, Epiphone či Fender jsou vyráběny v Číně, Malajsii, Koreji nebo Mexiku. Výrobu dnes "outsourcuje" téměř každý a v zemích s lacinou pracovní silou nechává vyrábět levnější modely i drtivá většina renomovaných výrobců. Z některých firem už v USA zbyla dokonce jen kancelář.
I když budete mít pochybnosti o tom, jak Číňané dovážejí smrk Sitka (původem z Aljašky, západního pobřeží Kanady a USA) v odpovídající kvalitě, je lépe zavřít oči a hrát, zkoušet a srovnávat a nemudrovat o tom, kde co lítá. Jsme totiž stále chudina Evropy a nebýt čínských nástrojů, hráli bychom asi pořád na překližky Cremona ze 70. let minulého století, na dobrou kytaru z dílen C. F. Martin nebo Taylor bychom se nedoplatili. Máme sice jistotu, že kytara do 5 000,- je čínská (korejská apod.), ale hraje to.
Některé značky bývají lépe hodnocené (Cort, Washburn), o jiných se říká, že jsou sice dobré, ale předražené (Epiphone, Fender), jiné jsou řazeny k outsiderům (Stagg, Tenson, Blonde apod.). Je třeba upozornit, že takovéto dělení na lepší a horší je velmi zavádějící - hrál jsem např. na Stagga, koupeného za 2 500,- a byla to nádhera, měl jsem ale i v ruce kytaru francouzské výroby LAG za 11 000,- a bylo to akorát dříví na topení, k hudbě naprosto nevhodné. Mám spíš tu zkušenost, že ti lépe hodnocení výrobci mívají pečlivější zpracování a stejnoměrnou kvalitu, u těch horších najdete jak povedený kousek, tak zmetek.
Kytara musí ladit
Problémy s laděním se mohou vyskytnout zejména u levných kytar (cca do 5 000 Kč). U dražší kytary se s ním prakticky nesetkáte a pokud ano, je důvodem spíš nevhodné uskladnění kytary u prodejce. Pokud tedy někde objevíte více kusů (3 a víc) kytar v ceně přes 10 000 Kč, které mají problémy s laděním, se zborcenými předními deskami nebo s vadami laku (očividně způsobenými vlhkostí) bude asi vhodné urychleně vyklidit pole a přemístit se k jinému prodejci. U toho, kde jsou pochyby o uskladnění kytar, lze celkem úspěšně pochybovat o celkové odborné úrovni prodeje. Tohle platí především pro různé prodejce "všehochuti", kteří nabízejí i jiné věci, než hudební nástroje. Narazit na nevhodné skladování můžete i u prodejců hudebních nástrojů, kde mají vše od kazoo až po elektronické varhany. U specializovaných prodejců kytar jsem se s nevhodným skladováním nesetkal a ani bych ho tam neočekával.
Je samozřejmostí vzít ladičku a zkontrolovat všechny tóny na hmatníku. Kytara by měla ladit nejméně do 12. polohy (oktáva) co nejpřesněji. Odchylky +/- 5 centů však bývají běžné. Je dobré si všímat, je-li odchylka jedním směrem (do plusu nebo do minusu). Pokud ano, nemusíme se tím příliš znepokojovat. Bude totiž poměrně jednoduché přesnost ladění zlepšit, tj. provést intonaci kytary. Odchylky v malých mezích a jedním směrem lze většinou opravit pomocí jehlového pilníku, kterým upravíme kobylkový plátek (sedlo). Vždy bude lepší tuhle práci svěřit kytaráři, pokud se do ní pustíte sami, zakupte rovnou nový kobylkový plátek - je pravděpodobné, že první pokus se nezdaří.
Pokud zjistíte odchylky od správného ladění větší, než +/- 5 centů, nechte si ukázat jiný kus. Pokud bude ladit přesněji, už se kytarou s horším laděním nezabývejte, pokud zde ovšem nejsou jiné problémy.
Větší odchylky jedním směrem mohou být problém, ale nikoli neřešitelný. Bude pravděpodobně nutné upravit nejen sedlo, ale i ořech (nultý pražec). Nic nezkazíte, pokud koupíte jeden jako zálohu, jestliže se do nápravy chcete pustit sami. Doporučoval bych spíš zásah kytaráře. Pokud by byla odchylka větší (např. 20 centů), kytaru bych nekoupil. Pokud budou takto velké odchylky oběma směry, kytaru bych rozhodně nekupoval.
Správné ladění kytary je nejdůležitějším parametrem, který bychom měli sledovat. Máme-li nějaké pochybnosti, bude lépe nekupovat.
Pokud zjistíte odchylky od správného ladění větší, než +/- 5 centů, nechte si ukázat jiný kus. Pokud bude ladit přesněji, už se kytarou s horším laděním nezabývejte, pokud zde ovšem nejsou jiné problémy.
Větší odchylky jedním směrem mohou být problém, ale nikoli neřešitelný. Bude pravděpodobně nutné upravit nejen sedlo, ale i ořech (nultý pražec). Nic nezkazíte, pokud koupíte jeden jako zálohu, jestliže se do nápravy chcete pustit sami. Doporučoval bych spíš zásah kytaráře. Pokud by byla odchylka větší (např. 20 centů), kytaru bych nekoupil. Pokud budou takto velké odchylky oběma směry, kytaru bych rozhodně nekupoval.
Správné ladění kytary je nejdůležitějším parametrem, který bychom měli sledovat. Máme-li nějaké pochybnosti, bude lépe nekupovat.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.
Registrace >
Ztracené heslo >
Mám v plánu rozjet na těchto stránkách poradnu, kde by si (nejen) začátečník mohl najít pomocníka s nákupem. V každém případě lze už teď využít dvě fóra (http://hudebniforum.cz/akusticke-kytary/ a http://kytaraforum.cz/). Jen je nutné se podívat, co už tam je a "netuplovat" diskusní vlákna, to administrátoři celkem pochopitelně nemají rádi.
Já jsem se pokusil na základě konkrétních požadavků sepsat miniprůvodce, šitého na konkrétní situaci: Stojíš v hudebninách, v ruce čínskou kytaru za 3000 a otázka zní: brát nebo nebrat? Je v pořádku? Podobné je to, když kupuju starší kytaru od jejího majitele. Ono to opravdu není o tom, že by se někdo měl "učit ladit". Na to není v těch hudebninách čas. A aby se někdo naučil ladit, potřebuje k tomu vlastní kytaru a tu přeci musí někde vzít, že? Takže nakonec nezbývá jiná cesta, než spolehnout se na tu (nedokonalou) elektronickou ladičku...
Téma ladění je na několik webů, na cyklus seminářů a určitě na knihu. Učit se ladit je podmíněno určitým hudebním sluchem. Ten sice většina lidí má mnohem lepší, než si myslí, ale kolem 7% ho nemá vůbec. To pak těžko někoho učit ladit. Problém je v tom, že takový člověk nemůže hrát, ale ono chvilku trvá, než se zjistí, že zrovna on patří do té skupiny, která má smůlu. Já bych zrovna téma ladění podrobněji rozebral, ale to bude chtít nejdřív napsat několik (mnoho) článků na tento web a bude se to muset udělat s citem, aby se do toho čtenář pustil s chutí, začal bádat na vlastní pěst, kladl si otázky a hledal na ně odpovědi. A to vůbec není lehké...