Články autora
< návrat zpět
Ozvučení akustické kytary pomocí elektretového mikrofonu
Masiv, polomasiv, překližka... nebo kompozit?
Bylo nebylo, kdysi bývaly kytary jen ze dřeva. Od počátku 20. století však obliba kytary rostla a začal se projevovat nedostatek kvalitních materiálů. Řešení se našlo, jakmile se objevily lamináty, polymery a další chemické substance, které umožnily výrobu kvalitních překližek. Překližky se používají k výrobě různých částí kytar, ale pokud je řeč o masivu (celomasivu), polomasivu nebo překližce, myslí se tím vždy materiál, z kterého je zhotoveno tělo kytary.
Barevné značení konektorů zvukových karet
Témeř všechny zvukvé karty používají standardizované barevné značení konektorů pro vstupy a výstupy.
Jak na kabely
Dřív, než to ztratím, dám to raději sem...
Tvary a velikosti kytar
Kytary s kovovými strunami se objevily kolem roku 1900 a vznikly pravděpodobně na základě požadavků amerických hráčů country folk a etnické hudby – kytara Torresovy konstrukce nebyla vedle banja a mandolíny příliš slyšet. Torresova konstrukce s vějířovitým žebrováním se také ukázala jako nevhodná pro použití kovových strun, křehká konstrukce se bortila, zvlášť, když se jejich stavitelé pokoušeli o větší tělo, Obrat přineslo až žebrování ve tvaru písmene X, jehož autorem je pravděpodobně Christian Friedrich Martin, žák vídeňského mistra Johanna Stauffera.
Martin však nepodal patentovou přihlášku X-žebrování, které se tak v letech 1850-1860 v USA rozšířilo mezi staviteli kytar německého původu, kteří se navzájem znali. Vznikla tak westernová kytara, která našla své místo ve stylech jako blues, country, bluegrass, folk a v mnoha rockových stylech. Prvním tvarem těla byl typ, dnes známý jako OM. Kytaru s velkým, hranatým tělem, označovanou jako Dreadnought vyvinul v roce 1916 C. F. Martin pro firmu Oliver Ditson Company. Tvar těla jumbo (tzv. Advanced Jumbo) se objevil ještě později, v roce 1936 a jeho autorem je Orville Gibson, zakladatel Gibson Guitar Corporation.
Od 30. let minulého století se ustálily i velkosti těla jednotlivých typů westernových kytar. Vzorem ostatním jsou samozřejmě kytary C. F. Martin a od 70. let i kytary Taylor, jejichž přehled najdete v následující tabulce.
Noty, centy, frekvence
Vzájemné převody
Proč vám praskají struny?
Jednou z nejčastějších příčin bývá nevhodné zbroušení kobylkového plátku (sedla). Dochází k tomu zpravidla tehdy, když se sami pokoušíme o výměnu kobylkového plátku. Většinou zjistíme, že kytara má špatnou intonaci, že hraje falešně ve vyšších polohách. Bereme tedy jehlový pilník a kompenzujeme ... a právě tady může vzniknout problém.
Hybridní styl
Ukázky kytarových technik
Všechny ukázky, které zde najdete, byly nebo jsou k dispozici na YouTube. Proto nepředpokládám žádný konflikt s autorskými právy (tuto otázku jsem neřešil s ohledem na jasný a veřejný původ nahrávek a není mi známo, že by YouTube vlastnil práva k jakékoli z uvedených nahrávek. Mimoto je průměrné stáří nahrávek 40 let). Zvuková stopa byla z videosnímků získána pomocí linuxové utility ffmpeg při vzorkování 128 k. Kvalita je oproti CD horší, ačkoli jsem se snažil různými "fígly" výsledek vylepšit. Ukázky však nejsou určeny k běžnému poslouchání, ale ke studiu techniky kytarové hry. Za tím účelem také byly vybrány.
Aktivní, pasivní, fantom...
V diskusích se často objevují pojmy jako aktivní či pasivní snímač, příp. elektronika. Bohužel se toto označení používá velmi často nesprávně, což vede k naprosto zavádějícím závěrům. Jak to tedy vlastně je?
Životnost kytary
znám ty teorie, že akustická kytara na rozdíl od houslí hraje malou částí desky, která začne po 15-20-30 letech odcházet, atd.
Všechno je jinak...
Původně jsem chtěl založit stránky o kytaře, které by pomáhaly začínajícím hráčům country, folku, celtic apod. Na Hudením fóru mi přislíbila pomoc řada věci znalých muzikantů, ale skutek utek. Někteří se vyjádřili tak, že takových kytarových stránek je habaděj a v podstatě všechny nanic, jsou to jen polotovary, které zamrzly v půli cesty. Když jsem tyhle stránky procházel, tak jsem jim musel dát za pravdu. Někde je dokonce vidět, že kdosi tyhle stránky založil jen proto, aby se předvedl. Nejsem chytrý jak rádio Jerevan, předvádět se nechci, ale stránky, věnované akustickým a elektroakustickým hráčům uvedených žánrů tu jaksi chybí. Ano, je třeba brát v úvahu žánr, ale o tom snad někdy jindy. Ale faktem je, že jsem na stránky zůstal sám, slibotechny nepomůžou a můžu je tedy buď zrušit, nebo se začít o něco snažit v naději, že za každý dobrý skutek mě nestihne spravedlivá odplata, jak je ostatně v Čechách zvykem.
Kapodastr
Zkráceně se často nazývá capo (kapo). Jeho název pochází z italštiny - capo tasto (capo, "hlava" a tasto, "pražec"), u nás vžitý název kapodastr je odvozen od italského capo d'astro, resp. capodastro a pochází z roku 1640 (G. B. Doni). Používá se od začátku 17. století na pražcových nástrojích - kytarách, mandolínách a banjech.
Kytara a její části
Názvosloví, jak se co jmenuje.