Zdroj: http://kytara.net/index.php?a=prezentace-kytar/kytara-rainsong-david-wilcox-limited-edition  •  Vydáno: 25.11.2012 22:24  •  Autor: Martin

Kytara Rainsong David Wilcox Limited Edition z kompozitů

Kytary, které nejsou ze dřeva, budí zaslouženou pozornost. Našly své zastánce i odpůrce, někdo na ně nedá dopustit, jiný je odmítá. Myšlenka kytary, která není ze dřeva, však není nikterak nová, objevila se již v 60. letech minulého století, kdy začala regulace těžby brazilského palisandru, který je jedním z nejlepších (ne-li vůbec nejlepším) materiálů na luby (boky) a zadní desku těla kytary. Tehdy se totiž objevily kytary Ovation, které měly ozvučnou desku ze smrku Sitka a tělo, tvořené výliskem z kompozitního materiálu, tzv. "lavórem", který byl výrobně jednodušší, levnější a odolnější, něž klasické dřevěné tělo. S tímto revolučním řešením přišla firma Kaman Music Corporation, která je součástí holdingu Fender Musical Instruments Corporation. Při návrhu "lavóru" byla použita matematická optimalizace (již tehdy, v předpočítačových dobách) a materiály, používané při konstrukci helikoptér. Kytary Ovation se staly na dlouhou dobu jediným představitelem "nedřevěných" kytar a v 60. - 80. letech se staly v určitých muzikantských kruzích módou. Jiní je přijali s trapným úsměvem jako lacinou náhražku skutečné kytary. Lze tedy říci, že se už před těmi téměř 50 lety muzikanti rozdělili na dva tábory a to platí víceméně dodnes.

V současnosti jsou na poli kompozitních kytar známí dva největší hráči - RainSong Graphite Guitars a Composite Acoustics, který byl zakoupen známou firmou Peavey. Každá z těchto firem má své "firemní hráče", kteří nejen na jejich kytary hrají, ale i spolupracovali na vývoji kytar a mají svoji signaturní kytaru, která je svým způsobem výjimečná. Takovou výjimečnou postavou je pro firmu RainSong David Wilcox (*1958) a pro Composite Acoustics Tim Stafford (bluegrassová skupina Blue Highway).

Určitě nebude od věci shrnout výhody a nevýhody kytar z kompozitních materiálů. K výhodám patří:

Kytary z kompozitních materiálů však (zatím) mají své charakteristické vlastnosti, které někteří kytaristé vnímají jako nevýhody. Patří k nim zejména vzhled, který vadí zejména milovníkům kytar v provedení "Natural". Kytary totiž bývají různě barevné a většinou bývá vidět textura, pocházející z tkaniny z dutých grafitových vláken. Leckdo pak prohlásí, že vzhled těchto kytar připomíná spíš laminátovou kanoi, než hudební nástroj. Další výhrady se týkají zvuku. Ten sice není v žádném případě "umělohmotný", je spíš až nepřirozeně dokonalý a postrádá onen známý dřevěný charakter. Např. fanoušci kytar Martin, kteří nevezmou do ruky Taylora a zkritizují McPhersony, Gallaghery, Santa Cruz i Collingsy se pochopitelně k těmto kytarám postaví negativně. Můžeme si však dovolit tvrdit, že z hlediska posluchače, který si přichází užít muziku, nebudou vůči zvuku těchto kytar žádné výhrady - spíš naopak zavládne překvapení z jeho dokonalosti.

David Wilcox na motorce s jeho DWLEKytara, kterou si zde chceme představit, je "signatura" Davida Wilcoxe od firmy RainSong, tedy RainSong David Wilcox Limited Edition (DWLE). David Wilcox je nejen kytarový virtuos, známý především používáním alternativních ladění a několika kapodastrů současně. Je také vynikajícím zpěvákem, skladatelem a textařem. U nás není příliš známý, ale v USA plní koncertní haly a má mnoho fan klubů po celém světě. DWLE byla navržena podle jeho požadavků.

David hrál zpočátku na velmi drahé kytary Olson. Kytary RainSong (Jumbo Classic Series JM1000) používal dlouhá léta zejména na turné. Záhy objevil jejich fantastické zvukové vlastnosti a rozhodl se ve spolupráci s výrobcem vyvinout kytaru, přizpůsobenou svým potřebám. DWLE používá krk bez výztuhy, který je tak tuhý, že "necvičí" ani při hlubokém podladění silnějších strun. Další modifikace se týkají kobylky, ke které David říká: "Někdy hraju v ladění, které má basovou strunu E podladěnou až o pět polí a ta potřebuje prostor, aby mohla kmitat bez drnčení. Pokud je kytara správně seřízená a struna nedrnčí, stává se, že struna při dohmátnutí zní výš, než by měla. Napravit se to dá kompenzací kobylky, kdy je basová struna delší. Většina kytar to však neumožňuje, není dostatek místa, aby bylo možné posunout kolíček na kobylce dál. DWLE tam má díky modifikované kobylce dost místa, aby bylo možné toto upravit."

Další modifikace se týkají elektroniky. K tomu David uvádí: "každý snímací systém má svá pro a proti. Proto jsou použity dva snímací systémy (pozn. Fishman Prefix+T system a Fishman Rare Earth Humbucker Blender), které lze kombinovat a tak využít teplých měkkých tónů z mikrofonu spolu se středy a výškami magnetického snímače. Tak se uplatní všechny složky zvuku." Dále byly použity ladicí mechaniky s velmi jemným převodem 1:21. Výsledek byl po finálních úpravách takový, že David mohl říci "that's perfect for me".


Obrázky a specifikaci RainSong DWLE

si můžete prohlédnout zde.

(specifikaci a popis obrázků uvidíte, když si v albu
zapnete zobrazování info textů pomocí tlačítka i)

Osobně mi na této kytaře vadí cena, Mac Nichol Guitars - Mandolins v Salt Lake City ji nabízí za $2999, což je víc, než např. Martin D-28. Materiálová náročnost zde odpadá, kytary lze vyrábět strojově s minimem ruční práce ("sekat jak Baťa cvičky"), cena tedy není odůvodněná. Překvapuje mě, že se kytar z kompozitů nechytila Čína, plně strojově vyráběné kytary by jistě byly konkurence schopné. I přes tuto cenu bych kytaru z kompozitu vzal raději, než tradiční kytaru se stratabondovým krkem, richlitovým hmatníkem a plastem od ořechu a kobylky až po zakončení patky krku. Kytary z kompozitu lze však v každém případě považovat za přínos, protože je jisté, že představují cestu ke kvalitnímu nástroji i pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí do nástroje investovat nemalou částku.