Každého uživatele počítače jistě zajímá, kde a jaký program si opatřit. Připomínat, že existují programy zadarmo a programy komerční (placené) by bylo nošení dříví do lesa. Je však naprosto nutné připomenout obecně rozšířený omyl, že když je něco zadarmo, nestojí to za nic, zatímco komerční produkt je zárukou kvality a čím dražší, tím kvalitnější. Tohle nikdy neplatilo a velmi často je tomu přesně naopak - program, vyvíjený nadšencem či skupinou fandů bývá lepší, než komerční produkt, do jehož vývoje musí firma investovat a kde již jakási úměra mezi výší investice a kvalitou výsledného produktu platí.
Kytarový web jistě není tím pravým místem k propagaci Linuxu, nicméně bych si dovolil upozornit na jednu zajímavou skutečnost. Je-li řeč o software (programech),
existují totiž
dva naprosto rozdílné (a více či méně antagonistické)
světy. Jeden z nich je tvrdě komerční, nekompromisní, kde někoho zajímáte, jen pokud platíte. Právě z tohoto světa přicházejí všechny ty komerční bláboly o tom, že co je zadarmo, je de facto bezcenné a nestojí za nic. Z této logiky pak vyplyne, že čím víc platíte, tím jste pro "svého dodavatele" programů zajímavější, tudíž je třeba platit hodně, aby vaše slovo mělo váhu.
Ten druhý svět je kamarádský, přívětivý, ochotný pomoci a když náhodou přijde řeč na peníze, tak asi v tomto smyslu
"když jsi blbej, tak vodpal nebo zaplať, když jsi chytrej, vítej mezi námi". Tohle vám však nikdy nikdo neřekne, spíš musíte hodně číst mezi řádky, abyste se dovtípili. V tomhle světě všichni vědí, že program se sice píše v nějakém jazyce (kódu), ale ten člověk, co to píše, sám od sebe nic nevytvoří, protože bude stěží znát problematiku (tj. o čem ten program vlastně je) natolik, aby jeho dílo bylo k něčemu, nota bene aby se nároční odborníci v úctě skláněli před jeho výtvorem a postupem času ho vzali jako etalon. Všichni vědí, že u toho musí být lidé, kteří o programování nemají ani šajna, ale zato jsou experti v tom, o čem ten program je - je-li řeč o software pro kytaristy, tak kytaristé (a čím lepší, tím lépe). Pak tu musí být někdo, kdo zná od každého trochu a jeho úkolem je program testovat, učit ostatní s programem pracovat a připomínky kytaristů vyložit vývojářům tak, aby jim rozuměli. Celá tahle mašinerie kolem vzniku programu je poměrně složitá a praxe ukazuje, že velmi často funguje lépe pouze na základě kamarádství a osobních vazeb, než na základě peněz - není tu potřeba něco omezovat (např. podporu uživatelů) jen proto, že na to není. Kdo něco ví o ekonomice výzkumu, vývoje nebo výroby, tak určitě ví, kolik vynikajících projektů shořelo jen na tom, že někdo "katoval kousty".
Celým tímhle povídáním chci říci dvě věci:
- můžete být velmi platným členem vývojového týmu, i když nemáte o programování ani ponětí. Navíc se vám dostane nevídaných privilegií - kdo se může pochlubit, že je mu vyvíjen software "na míru"?
- ten tvrdě komerční svět jsou Windows, ten milý a kamarádský je Linux a OpenSource software (tj. software s otevřeným zdrojovým kódem).