Vlhkost a vlhkoměry

Tohle samozřejmě neplatí univerzálně. Proti vlhkosti jsou naprosto imunní kompozitní kytary, příliš se nemusíme starat ani pokud máme celopřekližkovou kytaru. Máme-li polomasiv, nic nezkazíme, pokud si budeme hlídat vlhkost a pokud máme celomasivní kytaru, je úzkostlivé hlídání vlhkosti naprostou nutností. Kdo si koupí kytaru za 50 000,- a nezbývá mu pětistovka na vlhkoměr, riskuje víc, než je zdrávo a ta ušetřená pětistovka opravdu nestojí za to. Pokud vlhkost klesne pod 45%, měli bychom zvlhčovat, je-li vlhkost větší, než 65%, musíme vysoušet. O tom, jak na to, si povíme později, jen je třeba dodat, že různé folklórní povídačky o půlce jablka nebo brambory v kytaře opravdu není možné brát vážně. Zvlhčujeme speciálním, k tomu určeným zvlhčovačem (prodává se v prodejnách hudebních nástrojů), k vysoušení se používá vysušený hygroskopický materiál, nejčastěji silikagel.

Nízká vlhkost mívá horší následky, než vlhkost vysoká - viděl jsem např. krásnou kytaru Martin D-18 s prasklou přední deskou, její majitel ji totiž nechal ve kufru ve skříni v pokoji pod střechou a ten pokoj byl v moderním domě, samé sklo, hliník a beton. V takových stavbách bývá, zvlášť v létě, extrémně nízká vlhkost, běžné je 15-30%. Podobně jsou na tom paneláky na sídlištích. Naopak staré kamenné budovy bývají vlhké, zejména pokud jsou v blízkosti řeky. Historické budovy mohou mít podmáčené základy a vlhkost se tam drží léta, pokud její majitel nepodnikne zásadní kroky k jejímu vysušení. Pokud máme kytaru v takovém domě, kde vlhkost dlouhodobě překračuje 65%, mohou se objevit boule na přední desce a nelze spoléhat na to, že se vše srovná, když bude kytara v optimálních podmínkách. Je-li vlhkost velmi vysoká, mohou se začít odlupovat lepené části kytary, nejčastěji v místech s větším mechanickým namáháním, např. spoj přední desky s olubením, připojení krku apod.

V každém případě je tedy nutné všem těmto problémům předcházet. Prvním krokem je proto měření vlhkosti. Než s tím začneme, je třeba si uvědomit, že běžný pokojový vlhkoměr, který obvykle visí na zdi, nám bude k ničemu. V místnosti totiž není všude stejná vlhkost, např. u topení v zimě je prakticky nulová, zatímco v koutě, kde neproudí vzduch, může být příliš vysoká. Vlhkost se prudce mění zejména při větrání. V každém případě si proto pořídíme speciální "kytarový" vlhkoměr a vlhkost měříme buď v kufru, nebo přímo uvnitř korpusu kytary.

Existují v podstatě tři typy vlhkoměrů. Vlasový vlhkoměr klasické konstrukce je založen na hygroskopických vlastnostech lidských vlasů, tj. na jejich schopnosti pohlcovat a udržovat vlhkost. Ty mění svou délku v závislosti na vlhkosti. Základem přístroje je několik odmaštěných vlasů (nejvhodnější jsou přírodně blonďaté vlasy), které jsou v přístroji napnuty tak, aby k nim měl přístup vzduch, jehož vlhkost měříme. Změna délky vlasů, která činí pro rozsah vlhkosti 0–100 % asi 2,5 %, je přes pákový převod zobrazována ručičkou přístroje. Většina moderních vlasových vlhkoměrů používá místo lidských vlasů syntetický materiál, jehož změna délky v závislosti ne vlhkosti je věší, než u lidských vlasů. Pod bodem mrazu dosahuje větší přesnosti než psychrometr. Tento vlhkoměr patří k historicky nejstarším.

Psychrometr funguje na principu porovnání teplot suchého a vlhkého čidla, jejich rozdíl je úměrný relativní vlhkosti. Na tomto principu fungují některé elektronické vlhkoměry, většinou však dražší typy, jejichž cena je přibližně desetinásobná oproti běžným pokojvým vlhkoměrům.

Elektrolytické vlhkoměry vyhodnocují vzdušnou vlhkost okolního prostředí, která reaguje ve speciálním roztoku s elektrolyticky vylučovanou chemickou látkou. Elektrický náboj prošlý senzorem v tomto uspořádání je úměrný absolutní vlhkosti vzduchu. Tyto vlhkoměry se vyznačují zejména dlouhodobou stabilitou.

Přesnost běžných levných, pokojových vlhkoměrů není velká, zpravidla +/- 5 až 10%. Pro naše účely však tato přesnost vyhoví.

Vhodný je elektronický vlhkoměr, který má čidlo na kabelu - vlhkoměr umístíme do přihrádky na příslušenství, čidlo vytáhneme ven a umístíme ho přímo do kytary. Vhodný typ je třeba:

Digitální teploměr s vlhkoměrem PRO'SKIT NT-312 pro venkovní použití s externím čidlem

Specifikace výrobce:

Zobrazuje:

• Aktuální teplotu ve °C/°F
• Vzdušnou vlhkost
• Čas
• Funkce budíku a kalendáře
• Možnost zavěšení na zeď

Rozsahy:

• Rozsah měření teploty: -10 .. 55 °C
• Rozsah měření vlhkosti: 10 .. 99% relativní vlhkosti

Přesnost: +/-1°C, +/-8% při měření vlhkosti
Napájení: 1 x AAA baterie (není součástí balení)
Rozměry: 75 x 60 x 23 mm
Délka vodiče k čidlu: 2,9m

Tento typ vlhkoměru je k dostání v prodejnách elektronických součástek GM Electronic a stojí 231 Kč. Výhodou tohoto typu je nejen nízká cena, externí čidlo na kabelu a malé rozměry. Pokud nemáme kufr s kovovými okraji, lze čidlo umístit do kytary a přístroj mít venku, můžeme mít přehled o vlhkosti, aniž bychom otvírali kufr. Nevýhodou je poněkud horší přesnost (+/-8%), nutnost napájení (musíme se starat o baterii) a digitální údaj, který ne nutno přečíst, tj. nefunguje to na principu "mrknu - vidím". Chybí také možnost kalibrace, funkci vlhkoměru můžeme tedy pouze zkontrolovat (nejlépe pomocí tzv. "slané" metody, viz dále) a pamatovat si případnou odchylku.

Více informací najdete zde:

http://www.gme.cz/teplomery-pokojove-venkovni/digitalni-teplomer-s-vlhkomerem-pro-skit-nt-312-p759-869/

Kdo má raději klasický analogový budík, asi bude spokojen s tímto typem:

Analogový vlhkoměr - teploměr TFA 45.2028

• Rozsah měření vlhkosti: 0 .. 100% relativní vlhkosti
• Rozsah měření teploty: -15 .. +55°C
• Rozměry: průměr 120 mm, hloubka 40 mm
• Hmotnost 92 g
• Čelní rámeček je vyroben z duralu, zadní korpus je plastový
• Vlhkoměr lze zavěsit a nebo postavit na stůl, poličku apod.
• Vlhkoměr je vybaven nastavovacími prvky jak kalibraci relativní vlhkosti tak pro kalibraci teploty (viz obrázek)
• Měření vlhkosti pomocí syntetických vlasů

Tyto vlhkoměry jsou z dlouhodobého pohledu spolehlivější než podobné spirálové vlhkoměry. Je k dostání v prodejnách meteostanice.cz a stojí 695 Kč. Oproti předchozímu je jeho nespornou výhodou přehledný analogový údaj, na barevné stupnici je dokonce vyznačena optimální vlhkost a oblast sucha a vlhka přesně v "kytarových" dimenzích. Další předností je možnost kalibrace, která nám zaručí přesné měření. Určitou nevýhodou je kromě vyšší ceny, že je poněkud větší a nemá externí čidlo, můžeme tedy měřit vlhkost pouze v kufru. Umístit ho můžeme opět do přihrádky na příslušenství, případně můžeme do víčka přihrádky vyříznout kruhový otvor a vlhkoměr zamontovat do něj.

Více informací najdete zde:

http://www.meteostanice.cz/zbozi/4731/Analogovy-vlhkomer---teplomer-TFA-45-2028.htm

Velkou výhodou je možnost kalibrace. Ta však chybí u nejlevnějších elektronických vlhkoměrů. I takový vlhkoměr je vhodné aspoň zkontrolovat a zapamatovat si případnou odchylku, o kterou pak můžeme údaj vlhkoměru korigovat.

Kalibrace vlhkoměru tzv. slanou metodou

1) Nasypejte kuchyňskou sůl do misky a přidejte do ní pár kapek vody. Ne mnoho, jen tolik aby byla sůl provlhlá nikoliv promáčená.

2) Vložte misku s vlhkou solí do uzavíratelného plastového sáčku i s vlhkoměrem. Sáček poté neprodyšně uzavřete.

3) Přibližně po 6 hodinách zkontrolujte stav vlhkoměru, ale sáček nechte stále zavřený. Pokud ukazuje vlhkoměr hodnotu 75% můžete jej vyjmout a začít používat. V opačném případě je nutné jej na tuto hodnotu nastavit pomocí kalibračního šroubku, který by měl být na zadní straně vlhkoměru. Je nutné vlhkoměr zkalibrovat ihned poté co jej vyjmete ze sáčku, jinak bude díky změně vlhkosti prostředí nastavení nepřesné.

V případě, že váš vlhkoměr nemá kalibrační šroubek, je nutné si pamatovat rozdíl skutečně naměřené hodnoty a té kterou naměřil váš vlhkoměr a svoje měření vždy touto hodnotou upravit. Pokud jste například při slané metodě naměřili hodnotu 80% měří váš vlhkoměr nepřesně o +5% tedy při každém dalším měření je nutné odečítat 5%.

Je vhodné vlhkoměr kalibrovat alespoň jednou ročně.