Kategorie: Struny

Nastavení průhybu krku

Drnčí vám to? Problém může být v nastavení průhybu krku!

Krk kytary se zdá být rovný, ale není tomu tak - je prohnutý "do luku" a musí tomu tak být. Pokud není krk správně prohnutý, kytara drnčí, někdy se při "sjetých" nebo nesprávně usazených pražcích objeví tzv. "vlky" - kytara prostě některé tóny nehraje, na hmatníku jsou hluchá místa. U většiny tzv. westernových kytar (typicky dreadnought či jumbo) lze průhyb krku nastavit pomocí kovového napínáku (angl. truss-rod), umístěného uvnitř krku. Napínák je ovládán šroubem, většinou s imbusovou hlavou, která je přístupná buď zevnitř kytary, nebo ji najdete na hlavě pod krytkou, umístěnou za ořechem. Některé typy kytar mívají matku, na kterou potřebujeme trubkový klíč.

U některých typů kytar ale žádný napínák není - zpravidla chybí u klasických kytar, nemají ho ani "socialistické" španělky made in Cremona Luby, často chybí i u parlorek a menších kytar. Většinou ho nenajdete ani u kytar, pro které jsou určeny struny silk and steel. Žádné pravidlo však neznám a pokud se dostanete k nějaké sbírce kytar, můžete tam najít různé exoty, pro které žádné pravidlo neplatí. Původně jsem se domníval, že např. u kytar s plochým krkem napínák není, zatímco u kytar s oblým krkem je. Pak jsem si prolezl své kytary a našel dvanáctistrunku Cremona z roku 1973, která měla plochý krk a napínák. Tak jsem si řekl "nedělej chytrýho" a nějaká pravidla nechal být.

Průhyb krku je zpravidla nutné nastavit, když přejdeme na jinou sílu strun, než jaká byla původně na kytaře. Důvodem je rozdílný tah strun. Obvyklý, výrobci doporučovaný postup je znázorněn na následujícím obrázku.
Za první pražec umístíme kapodastr a stiskneme některou strunu v místě, kde začíná tělo kytary, nejčastěji to bývá 14. pražec (někdy 12. pražec). V polovině vzdálenosti mezi kapodastrem a místem stisknutí struny, tj. nad 7. pražcem, by se měla díky průhybu krku objevit mezera, tj. struna neleží na pražci, ale je nad ním ve vzdálenosti 0,2 - 0,5 mm. Pokud se nám podaří měnit průhyb krku v těchto mezích, zvolíme si větší pro razantnější způsob hry (bluegrass apod.), pro jemnější styl zvolíme menší průhyb - nastavení průhybu má totiž vliv na "hratelnost" kytary, na tvrdost dohmatu. Vhodné nastavení je takové, kdy kytara za žádných okolností nedrnčí.

Povolení napínáku znamená zvětšení průhybu (vlivem tahu strun), jeho utažení průhyb zmenší. Vzdálenost se většinou měří pomocí vizitky vsunuté mezi strunu a 7. pražec, někdo dokonce používá kalibrované měrky, původně určené k justování telefonních relé (s oběma metodami jsem se setkal). Nejčastěji se však průhyb nastavuje čistě "empiricky" - utáhneme napínák tak, že drnčí všechno a pak ho postupně povolujeme, až to hraje, jak má. Vzdáleností (těch zmíněných 0,2 - 0,5 mm) se pak nijak zvlášť netrápíme. Zkoušel jsem nastavovat průhyb na desítkách kytar a někdy to hrálo, i když např. vizitku šlo mezi strunu a pražec vsunout poměrně ztuha. Nic nedrnčelo ani při poměrně brutální akci trsátka (a pak že se to není alchymie :-). Proto raději dávám přednost "empirickému" postupu.

Regulační rozsah šroubu napínáku je poměrně malý, optimální je nastavovat po šestinách otáčky, zahrát (zkontrolovat) a případně točit dál. V žádném případě neutahujeme napínák přílišnou silou, naopak když ho úplně povolíme, napínák nic nereguluje a cítíme, že šroub je ve svém uložení zcela volně. V těchto krajních mezích by napínák nikdy neměl být, většinou to hraje optimálně někde mezi, při lehce utažením napínáku.

Když kytara drnčí, neznamená to, že úprava průhybu krku je univerzální lék, kterým "oddrnčíte" cokoli. Stačí, když třeba trochu přeženete broušení kobylkového plátku ve snaze snížit dohmat a je vymalováno, nenastavíte nic a je třeba sedlo buď vyměnit, nebo vypodložit.

Pokud si nevěříte, nechte si průhyb krku nastavit u kytaráře nebo v obchodě, kde jste kytaru koupili. Prodavači jsou odborníci a většinou i muzikanti a měli by to umět.
 


Byl jsem přesvědčen, že problematika průhybu krku je v předchozím textu vysvětlena jasně a beze zbytku, ale díky komentáři čtenáře Qwerty jsem si uvědomil, že tomu tak není - není např. jasné, kde je vzdálenost strun od hmatníku největší. Proto bude vhodné doplnit následující:

O tom, kde jsou struny nejdál od hmatníku, rozhoduje spousta věcí. Mohlo by se zdát, že když je průhyb nejvíc patrný v polovině délky krku, že tam také bude největší vzdálenost strun od hmatníku, ale není tomu tak. Je třeba si uvědomit, že když nastavujeme průhyb krku, dáváme kapodastr na první pražec (tj. tam je vzdálenost strun od hmatníku nulová) a strunu stiskneme na 14. pražci (tam tedy bude vzdálenost strun od hmatníku nulová). Zkoumáme tedy průhyb částikrku. Křivku, do jejíhož tvaru se krk prohne, nelze definovat nějakým jednoduchým tvarem (jako např. polovinu řetězovky). V potaz je třeba totiž vzít i "vyztužovací" efekt patky krku apod. - co je pak "délka krku"? Prakticky se vzdálenost od bodu nejvíc patrného průhybu směrem ke konci krku (místu spojení s tělem) stále nepatrně zvětšuje.

Popsané prohnutí je běžná praxe, která je nejvíc patrná u levných kytar s nepříliš tuhým krkem. Ideálně by však měl krk být rovný (viz http://dogwoodguitars.com/the-importance-of-a-good-setup-part-1/ ... "Contrary to popular opinion, relief should be almost zero."), ale toho se daří dosáhnout jen u kytar s extrémně tuhým krkem, např. kompozitní RainSong DWLE nebo kytary McPherson.

Průhyb krku - špatně
Předchozí obrázek berte spíš jako kreslený vtip. Pokud píšu "Pokud maximální průhyb krku nastává viditelně někde jinde", je tím myšleno např. prohnutí někde za hlavicí apod. Krk se většinou směrem k vyšším polohám ztlušťuje, tj. v 1-3 poloze je plošší, od 7. polohy se stává "macatějším" a končí patkou. Lze celkem jednoduše odvodit, kde by k největšímu prohnutí mohlo dojít. Některé krky "nemacatí" (např. Martin Grand Performer), ale i tak je na krku směrem k vyšším polohám víc materiálu, protože se krk rozšiřuje.

Hýbat s prohnutím krku je třeba, pokud dochází k drnčení ve vyšších polohách. Průhyb krku nikdy neslouží k nastavení výšky strun nad hmatníkem (dohmatu). K tomu se využívá zbroušení sedlového (kobylkového) plátku.

Vydáno: 14.12.2012 21:17 | 
Přečteno: 166044x | 
Autor: Martin
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

, Prohnutí krku odpovědět
avatar
Ahoj.Jen bych dodal,že v dnešní době levných kytar z číny jsou spíš problémy s kroucením krku do vrtule a to se truss rodem nedá bohužel srovnat.
icon odpověděl(a)
Martin
Bohužel, tam nepomůže ani svěcená voda. Ale když vidím, jak s kytarou někdo zachází, zejména milovníci trampského hraní, tak být krk, taky bych se kroutil...