Jedním z důvodů, proč si myslím, že by tyto stránky měly smysl, jsou čistě technické aspekty. Jakmile dojde na elektroakustiku nebo mikrofony, tak zjišťuji, že se muzice pravděpodobně věnují jen lidé, kteří mají k technice hodně daleko.
Všechny ty krabičky a udělátka, co vyjdou na tisíce, obsahují většinou součástky za pár korun a trochu (někdy proklatě málo) technického důvtipu. Jeden čas jsem byl v tomhle oboru profesionálem a vlastně nikdy jsem se profesně nepohyboval příliš daleko od zvuku a vývoje elektronických zařízení. Dost těžko chápu muzikantskou posedlost "lampami" - málokdo si uvědomuje, že jakmile se z muziky stane elektrický proud, jste při poslechu na tom stejně, jako pejsek, který je v logu His Master's Voice, jak naslouchá hlasu svého pána. Nasloucháte chvění papírového trychtýře a je jedno, jestli byl papír nahrazen titanovou membránou, princip je stejný. Proto mi připadají směšné učené debaty o "lampovém zvuku", které vedou bigbíťáci s ušima zničenýma trvalým poslechem randálu na prahu bolesti. Jistěže cosi jako "lampový zvuk" existuje, ale věřte, že je to o něčem jiném, než si 99% muzikantů myslí. Firmy, nabízející audiotechniku tohle zatraceně dobře vědí, ale nabídnou to, co se žádá a co jim zaručí zisk s minimální investicí, tj. bez požadavků na speciální součástky a náročný vývoj. Není tedy důvod neudržovat při životě mýty a kasírovat. Mým trošku škodolibým záměrem s těmito stránkami je zkomplikovat jim život.
Jestli je v technice situace, jaká je, pak v počítačích a software je určitě ještě mnohem horší. Málokdo ví, že hardwarové komponenty mohou být velmi kvalitní a přitom levné. V nich se mnohdy používají speciální součástky, které svými parametry a spolehlivostí značně převyšují rámec spotřební elektroniky. Ono je to vlastně do jisté míry obráceně - právě masové nasazení a velkosériová výroba součástek, původně vyvinutých pro měřicí, lékařskou či jinou speciální elektroniku umožnilo snížit ceny a použít je i tam, kde by to jinak nebylo možné. Příkladem budiž A/D převodníky firmy Burr-Brown, které dnes používá firma ESI ve zvukových kartách Juli@. Možnosti moderních zvukových karet jsou opravdu obrovské a lze říci, že použití těchto speciálních obvodů je jako jít s kanónem na vrabce. Kdybychom totiž naplno využili jejich možností, dostaneme se na úroveň studiové techniky za miliony - nebo myslíte, že v těchto přístrojích najdete něco "onačejšího"? Prvotní problém je v samotném operačním systému počítače, který diktuje využití procesoru a v ovladačích. Když si ale představíte jednoúčelový počítač plně optimalizovaný na kejkle se zvukem, dostanete právě takový studiový systém. A myslíte, že by tohle aspoň teoreticky nešlo udělat z toho, co dostanete za ceny o dva řády nižší? Šlo! Jenže ne s Windows a se software, který má sice hezký design, ale je vyvinut ne proto, aby poskytl maximální výkon, ale maximální zisk - musíte mít přeci zájem kupovat nové, lepší verze, nebo ne? Přeci výrobce nevystřílí všechen prach a broky najednou, kupovat musíte pořád a především u něj!
A konečně je tu věc, které bych sice rád rozuměl, ale není tomu tak. S naprostou jistotou odhadnu, že součástky za stovku lidem neznalým někdo klidně prodá za 7000, stejně, jako vím, že např. K&K Sound dělá své světoznámé piezosnímače z elementů, kterých za dolar máte 5 (a i u nás stojí jeden 6 Kč), ale neodhadnu, jak je to s dřevem u kytary, s jeho zpracováním, co stojí jednotlivé "komponenty", co je nesmyslně předražené a co je naopak super kvalita, ale je to k mání za velmi přijatelnou cenu jen díky tomu, že výrobce je neznámý a nemá tak agresivní marketing, jako např. Martin či Taylor. Kytary těchto dvou značek jsou považovány za světovou kvalitu, ale je víc, než pravděpodobné, že nějaký malý výrobce je hravě překonává - stačí, že kytary nechrlí v tisícových sériích a žádný ze světových hráčů je nepropaguje, kam přijde, i když na ně třeba hraje. Mistři kytaráři bývají na slovo skoupí a psát se jim nechce už vůbec. Všude ale najdete spoustu "expertů", kteří vám na různých fórech budou tvrdit něco, o čem i jako lehce poučený laik buď víte, že je nesmysl, a nebo to zrovna nepasuje k tomu, co hrajete. Co tedy s tím? Hledat potajmu sám, nebo poloveřejně, ale sám a nebo se s někým spojit a hledat společně? Jisté je jedno - hledat budu, protože nestrpím, aby mě někdo "odrbával" tak, jak to dělají výrobci audiotechniky technicky neznalým muzikantům.
Ona je taková kytara v podstatě fyzika. Je tu ale spousta neznámých, navíc můžete do kytary koukat jako husa do flašky a nic nevymyslíte, je tu jen fakt, že jedna kytara hraje a nevypadá na to, zatímco jiná vypadá, ale nehraje. Pak jsou tu imaginární, téměř okultní pojmy, jako např. "hratelnost kytary". Každý tuší, o co jde, ale nějak kvantifikovat nebo dokonce měřit to neumíme. A jestli jste člověk exaktně založený, co má rád vše definované, pojmenované a změřené, máte v hlavě pěkný guláš. Já se k tomuhle guláši rád přihlásím a pokud zjistím něco, co mi aspoň trochu pomůže od pocitu, že v tom všem plavu, rád se o to podělím na těchto stránkách. Takže nečekejte encyklopedii, ale spíš občas úsměvné výsledky hledání tápajícího.
Všechny ty krabičky a udělátka, co vyjdou na tisíce, obsahují většinou součástky za pár korun a trochu (někdy proklatě málo) technického důvtipu. Jeden čas jsem byl v tomhle oboru profesionálem a vlastně nikdy jsem se profesně nepohyboval příliš daleko od zvuku a vývoje elektronických zařízení. Dost těžko chápu muzikantskou posedlost "lampami" - málokdo si uvědomuje, že jakmile se z muziky stane elektrický proud, jste při poslechu na tom stejně, jako pejsek, který je v logu His Master's Voice, jak naslouchá hlasu svého pána. Nasloucháte chvění papírového trychtýře a je jedno, jestli byl papír nahrazen titanovou membránou, princip je stejný. Proto mi připadají směšné učené debaty o "lampovém zvuku", které vedou bigbíťáci s ušima zničenýma trvalým poslechem randálu na prahu bolesti. Jistěže cosi jako "lampový zvuk" existuje, ale věřte, že je to o něčem jiném, než si 99% muzikantů myslí. Firmy, nabízející audiotechniku tohle zatraceně dobře vědí, ale nabídnou to, co se žádá a co jim zaručí zisk s minimální investicí, tj. bez požadavků na speciální součástky a náročný vývoj. Není tedy důvod neudržovat při životě mýty a kasírovat. Mým trošku škodolibým záměrem s těmito stránkami je zkomplikovat jim život. Jestli je v technice situace, jaká je, pak v počítačích a software je určitě ještě mnohem horší. Málokdo ví, že hardwarové komponenty mohou být velmi kvalitní a přitom levné. V nich se mnohdy používají speciální součástky, které svými parametry a spolehlivostí značně převyšují rámec spotřební elektroniky. Ono je to vlastně do jisté míry obráceně - právě masové nasazení a velkosériová výroba součástek, původně vyvinutých pro měřicí, lékařskou či jinou speciální elektroniku umožnilo snížit ceny a použít je i tam, kde by to jinak nebylo možné. Příkladem budiž A/D převodníky firmy Burr-Brown, které dnes používá firma ESI ve zvukových kartách Juli@. Možnosti moderních zvukových karet jsou opravdu obrovské a lze říci, že použití těchto speciálních obvodů je jako jít s kanónem na vrabce. Kdybychom totiž naplno využili jejich možností, dostaneme se na úroveň studiové techniky za miliony - nebo myslíte, že v těchto přístrojích najdete něco "onačejšího"? Prvotní problém je v samotném operačním systému počítače, který diktuje využití procesoru a v ovladačích. Když si ale představíte jednoúčelový počítač plně optimalizovaný na kejkle se zvukem, dostanete právě takový studiový systém. A myslíte, že by tohle aspoň teoreticky nešlo udělat z toho, co dostanete za ceny o dva řády nižší? Šlo! Jenže ne s Windows a se software, který má sice hezký design, ale je vyvinut ne proto, aby poskytl maximální výkon, ale maximální zisk - musíte mít přeci zájem kupovat nové, lepší verze, nebo ne? Přeci výrobce nevystřílí všechen prach a broky najednou, kupovat musíte pořád a především u něj!
A konečně je tu věc, které bych sice rád rozuměl, ale není tomu tak. S naprostou jistotou odhadnu, že součástky za stovku lidem neznalým někdo klidně prodá za 7000, stejně, jako vím, že např. K&K Sound dělá své světoznámé piezosnímače z elementů, kterých za dolar máte 5 (a i u nás stojí jeden 6 Kč), ale neodhadnu, jak je to s dřevem u kytary, s jeho zpracováním, co stojí jednotlivé "komponenty", co je nesmyslně předražené a co je naopak super kvalita, ale je to k mání za velmi přijatelnou cenu jen díky tomu, že výrobce je neznámý a nemá tak agresivní marketing, jako např. Martin či Taylor. Kytary těchto dvou značek jsou považovány za světovou kvalitu, ale je víc, než pravděpodobné, že nějaký malý výrobce je hravě překonává - stačí, že kytary nechrlí v tisícových sériích a žádný ze světových hráčů je nepropaguje, kam přijde, i když na ně třeba hraje. Mistři kytaráři bývají na slovo skoupí a psát se jim nechce už vůbec. Všude ale najdete spoustu "expertů", kteří vám na různých fórech budou tvrdit něco, o čem i jako lehce poučený laik buď víte, že je nesmysl, a nebo to zrovna nepasuje k tomu, co hrajete. Co tedy s tím? Hledat potajmu sám, nebo poloveřejně, ale sám a nebo se s někým spojit a hledat společně? Jisté je jedno - hledat budu, protože nestrpím, aby mě někdo "odrbával" tak, jak to dělají výrobci audiotechniky technicky neznalým muzikantům.
Ona je taková kytara v podstatě fyzika. Je tu ale spousta neznámých, navíc můžete do kytary koukat jako husa do flašky a nic nevymyslíte, je tu jen fakt, že jedna kytara hraje a nevypadá na to, zatímco jiná vypadá, ale nehraje. Pak jsou tu imaginární, téměř okultní pojmy, jako např. "hratelnost kytary". Každý tuší, o co jde, ale nějak kvantifikovat nebo dokonce měřit to neumíme. A jestli jste člověk exaktně založený, co má rád vše definované, pojmenované a změřené, máte v hlavě pěkný guláš. Já se k tomuhle guláši rád přihlásím a pokud zjistím něco, co mi aspoň trochu pomůže od pocitu, že v tom všem plavu, rád se o to podělím na těchto stránkách. Takže nečekejte encyklopedii, ale spíš občas úsměvné výsledky hledání tápajícího.
Komentáře